7. dubna 2009, jsme požádali o dotaci finančních prostředků z PROGRAMU PÉČE O KRAJINU 2009 - Podprogram pro zlepšení dochovaného přírodního a krajinného prostředí - na záchranu starého dubu letního v obci Oslavička. Záměrem bylo vybudování nosné podpěry pod narušenou polovinu stromu (jedné z kosterních větví), která bohužel začázkem září spadla. Již schválené finanční prostředky pro tuto akci byly přesto využity na stabilizaci zbylé poloviny stromu. Projekt počítal se dvěma variantami a to: a) varianta počítala se 3nosnými konstrukcemi (stabilizováním celého stromu) a varianta b) se stabilizací jedné z kosterních větví, která byla výrazně narušena a kteráž to....... právě spadla.
Šlo o velmi ojedinělou akci a to hned z několika důvodů. Jedním z nich byl požadavek AOPK, aby konstrukce byla provedena ze dřeva (navžen byl dub) a druhý důvod jsou samotné rozměry konstrukce - 8 a 5m. Samotnou instalaci provázela ředa problémů a úskalí..... od koordinace lidí, zůčastněných firem až po samotnou, velmi náročnou instalaci. Vše se nakonec zdárně povedlo a uvidíme za čas, jak se s novou situací vyrovná strom sám.....
Zde je výňatek technické zprávy projektu a pár fotografií:
Základní charakteristika obce
Obec Oslavička leží v kraji Vysočina, okres Žďár nad Sázavou (13km SSV od Třebíče). Nejbližší větší město je Velké Meziříčí, které leží asi 6 km severovýchodně od obce. Obec je členem mikroregionu Horácko a zároveň mikroregionu Velkomeziříčsko – Bítešsko. Většina katastru obce se nachází v přírodním parku Třebíčsko.
Starý dub U Dvora
Za pamětihodnosti Oslavičky (v místním významu) lze považovat starý dub U Dvora (bývalého panského dvora), k němuž se také váže jediná pověst z Oslavičského katastru. Ta říká, že pod tímto dubem spal sám Jan Žižka z Trocnova, když s vojáky husitů táhl Moravou. Bohužel je to opravdu jenom pověst, protože stáří tohoto dubu, který má obvod kmene 7 m a je vysoký 12 m, je odhadováno „pouze“ na 450 let.
Památný dub letní
Quercus robur – dub letní, rostoucí na p.č. 391 vk. ú. Oslavička, byl 12. 2. 1976 vyhlášen za památný, kód 779.
Poslední zdokumentované údaje – v roce 1993 byl naměřen obvod kmene ve vv. 660cm. V roce 2002 pukl středovou částí kmene.
V roce 2009 byl naměřen obvod kmene ve vv. 880cm.
Důvod a rozsah rekonstrukce
Důvodem níže popisovaných zásahů, je především zajištění statické stability tohoto ojedinělého exempláře, čímž dojde ke zvýšení jeho životnosti a životaschopnosti. Smyslem je zbudování tří nosných konstrukcí (podpůrných systémů), pod rozložité a mohutné kosterní větve. Vlivem každoročního nárůstu další hmoty koruny stromu a extrémních klimatických podmínek (silný vítr, mokrý sníh, námraza atd.), vede ke vzniku velkých statických síl, díky nimž, se tyto kosterní větve mají tendenci od sebe vzdalovat a rozpadat se. Centrální část kmene je odumřelá a napadená hnilobou (viz popis). V koruně stromu bude proveden pouze základní bezpečnostní řez, na silnějších suchých větvích, které nehrozí pádem, bude vytvořen řez korunkový.
Popis
Morfologické znaky:
Obvod kmene: 880cm
Výška stromu: 14m
Průměr koruny: 25m
GPS zaměření: Loc: 49°194.447"N, 15°5749.01"E
Historie
Objekt, kde se zmíněný strom nachází, byl do r. 2004 v majetku a užívání bývalého JZD. Dnes je již JZD zrušeno a objekt je ve vlastnictví soukromého vlastníka. Strom byl do té doby zasypán různým stavebním materiálem a sutí až do výše 1m, tuto navážku, ale současný majitel odstranil a okolí stromu upravil, čímž tento strom v podstatě zachránil.
Okolí stromu a kořenová zóna
V okolí stromu se nachází travnatá plocha, sloužící jako pastva pro ovce. K poranění kořenů a kmene okusem či oděry nedochází, spíše naopak, pastva a pravidelné prohnojování kořenové zóny stromu evidentně prospívá, což se dá velmi dobře pozorovat na vitalitě a kvalitě tvořící se sekundární koruny.
Báze kmene a kořenové náběhy
Středová, centrální část kmene, je z velké části ztrouchnivělá a osídlena Fomitopsis pinicola – troudnatcem pásovaným. Středem kmene se táhne trhlina, jejíž vznik byl zaznamenán v r. 2002. Dle současného majitele statku, se tato trhlina neustále, rok od roku zvětšuje. Strom se nachází na hraně zpevněné meze. Kořenové náběhy jsou velmi výrazné, z části poškozené, ale v místech starých poranění je zcela patrná tvorba kalusu a ránového dřeva.
Koruna stromu
Primární koruna stromu je rozložitá, velmi poškozená a suchá. Z živých částí kmene a kosterních větví se již několik let formuje koruna sekundární, která je zcela vitální, plně olistěná a kompaktní.
Stav
I přes to, že jde o jedince v pokročilém stadiu senescence, je jeho vitalita až nepředstavitelně obdivuhodná. Vliv na tento fakt má hned několik faktorů. Především jsou to dobré stanovištní podmínky, minimální stresové situace, zdroj vody (v blízkosti se nachází rybník) a prakticky žádná konkurence co se týče životního prostoru, jak o světlo, vodu tak kořenový systém. Vzhledem k dobré vitalitě je tento strom bez větších problémů schopen dokonale vytvářet reakční a bariérové zóny (viz model aktivní obrany CODIT popsaný A. L. Schigem). Díky tomu se hniloby a napadení dřevokaznými houbami nacházejí až za touto zónou a činností kambia a novými přírůstky letokruhů, vzniká nové, zdravé dřevo, které vytváří z adventivních pupenů novou sekundární korunu. Tato je plně vitální a pravidelně větvená. Vlivem trouchnivění dřeva a osídlení dřevokaznými houbami je zásadním způsobem narušena biomechanická složka vitality tohoto jedince, což je u stromů tohoto věku přirozeným a doprovodným jevem stárnutí a to i přes vynikající stav vitality fyziologické. Bohužel stabilizace bezpečnostními vazbami zde není možná, neboť charakter postavení kosterních větví to nedovoluje a stabilizace sekundární koruny bezpečnostní vazbou je rovněž nemožná, jelikož tato není schopna udržet velké zatížení celého těla kmene stromu a kosterních větví.
Návrh opatření
Vzhledem k výše popsaným skutečnostem je třeba přistoupit k vybudování celkem tří nosných konstrukcí ke stabilizaci celkem čtyř hlavních kosterních větví, z nichž je tvořena koruna sekundární. Konstrukce bude uložena do betonových patek s armaturou a trnem vyčnívající nad úroveň země, tak, aby nedocházelo k uhnívání dřevěných prvků konstrukce. Celkem čtyři lůžka kosterních větví budou zhotoveny ze železa a budou žárově pozinkována. Tento povrch bude sloužit jako protikorozní ochrana. Lůžka budou vystlána gumou (lze použít starou pneumatiku, upravenou dle potřeby), aby nedocházelo poranění při případných pohybech kosterní větve vlivem větru. Samotné podpěry budou tvořeny ze tří dubových fošen o rozměrech 5*15cm a budou k sobě spojeny šrouby bez použití lepidel či jiných syntetických pojidel, tak, aby vytvářely trám o rozměrech 15*15cm - celkem 7ks o délkách: 6,8m, 5,4m, 3,1m, 3m, 3,1m, 5,6m, 4,3m. Lůžka a trámy budou spojeny šrouby. Instalovaná lůžka budou ke kosterním větvím přichyceny celkem čtyřmi kusy kurt, tak, aby se tyto podpěry nepohnuly. Betonové patky je třeba vytvořit s ohledem na kořenový systém stromu, tzn. odkrytí svrchní půdy, musí být provedeno ručně a nesmí být přitom narušeny kořeny silnější 1,5-3cm. (ČSN DIN 18 920 odst. 3.7) V koruně stromu, následně po instalaci podpěr, bude proveden základní bezpečnostní řez a na silných, staticky stabilních, suchých kosterních větvích budou vytvořeny tzv. korunkové řezy. Řez do živých větví není ani v jednom případě zapotřebí.
Zásah by bylo nejvhodnější provézt v době mimo plnou vegetaci, kdy je koruna stromu neolistěná a díky tomu v době olistění a zatížení, si kosterní větve „lépe sednou“ do připravených lůžek. V úvahu připadají dva termíny – od začátku března přibližně do nástupu plného olistění
(duben - květen), nebo v době od začátku října přibližně do začátku prosince.
V případě zbudování systému podpěr, což má přímý vliv na biomechanickou složku vitality tohoto jedince, se dá s největší pravděpodobností očekávat, že tento strom tu může být i dalších několik desítek let.
Alternativa
Výše navržená opatření jsou finančně poněkud nákladnější. Jako alternativním východiskem by se dalo přistoupit k následujícímu řešení:
Zbudování podpěr by se v krajním případě dalo rozložit do zhruba 3 či více let v závislosti na reakci a stavu dalšího postupu trhliny, resp. kosterní větev po levé straně (při pohledu od statku) hrozí akutním selháním vlivem vzniklé trhliny, (viz foto) tzn., že by se nejdříve realizovalo zbudování této podpěry. V další etapě by se realizovalo zbudování pravé podpěry (z pohledu od statku) a v poslední etapě by se přistoupilo k realizaci poslední z podpěr (středová část kmene). Takové opatření by finančně bylo „nárazově“ méně náročné s předpokládaným výsledným efektem. Případně by bylo možné některou podpěru vypustit v závislosti na reakci a dalšího postupu vzniklé trhliny.